Z historie obce

Podle staré legendy byly Myslkovice osídleny již v 9. století kmenem, který vedl stařešina Myslek. Od něho pochází údajně i jméno obce.

První písemná zmínka se datuje v roce 1367. "23. ledna Jeniš a Oldřich spolu s pány Rožmberskými a Kunešem z Přehořova dali tolik platu, aby mohl v Soběslavi druhý vikář neb střídník chován býti," píše se v kronikách. V roce 1415 připojil majitel panství rytíř Boček svou pečeť pod protest proti upálení mistra Jana Husa. V roce 1653 generální komise vizitační uvádí 16 rolníků a chalupníků, z toho "2 rolníci na živnosti zkažený a jeden rolnický grunt pustý". Od dob Dvořeckých z Olbramovic, kteří ves s tvrzí vlastnili do roku 1613, se myslkovické panství rozlohou neměnilo.

V letech 1666 až 1703 byla stará tvrz přestavěna na zámek.

V Sommerově topografii se nacházejí údaje o hospodářských poměrech v Myslkovicích, Sedlečku a Roudné včetně Janova. "Platících daň je 1504, z toho 63 izraelských rodin. Živnostmi jsou: po jedné pekař, vinopalník, sládek, řezník, sklenář, draslář a kolář, dále pět výčepníků piva, tři bednáři, sedm podomních obchodníků, dva kamnáři, tři zámečníci, dva mlynáři, tři kováři, osm krejčích, devět ševců, tři truhláři, dva hrnčíři a 16 tkalců. Navíc jeden ranhojič a jedna porodní bába, oba z Myslkovic." Roku 1866 byla obec obsazena pruským vojskem. Kromě vyjedení přinesli vojáci také choleru. Roku 1877 koupil Myslkovice hrabě Wratislav z Mitrovic na Dírné a obec poprvé za 600 let přestala být sídlem vrchnosti. V roce 1948 byl majetek rodu zestátněn a po roce 1989 opět postupně vrácen, včetně zámku. V roce 2006 zámek obec od p. Wratislava odkoupila a postupně opravuje.

Židé

První písemná zmínka o Židech v Myslkovicích je z r. 1706, kdy se uvádí, že zde již žili před rokem 1650. Soběslav měla výsadu od Petra Voka z r. 1594, že nemusela Židy ve městě trpět, a proto se Židé usazovali na okolních šlechtických statcích, jako byly Myslkovice, Tučapy či Přehořov.

Nejdříve si Židé v Myslkovicích stavěli domky okolo Dolejšího rybníka, ale později, když jejich počet stoupal, začali si stavět v západní části vsi, které se dodnes říká „Židovna“. Většina židovských domků je v přestavbách zachována dodnes.

Židovská obec se ustavila v druhé polovině 18.století. U Dolejšího rybníka byla postavena r. 1770 synagoga s připojeným rabínským domem, která sloužila svému účelu až do r. 1931 a pak byla ponechána svému osudu. Synagoga stávala na samém kraji rybníka, nyní zahrada domu č.65. Zpustlá synagoga byla zbořena r. 1963. Židovská škola je doložena již v r. 1730 (nynější č. 90). Škola byla v roce 1850 přemístěna do „Židoven“. Špitál stál jižně od Dolejšího rybníka. Židovské lázně pro časté požáry několikrát měnily místo.

Největší příliv Židů byl za Vratislavů, Wiederspergů a Neveklovských, tj. v letech 1733-1860.

V roce 1706 byly ve vsi 3 rodiny, ale již v roce 1783 je tu 35 rodin, tj. včetně dětí 163 osob, a to zde nejsou započítány svobodné dospělé ženy, ovdovělé osoby bez dětí, různí dědečkové a babičky, děvečky, služky a různí pomocníci.

V roce 1850 žilo v Myslkovicích již 65 rodin, celkem 474 osob židovského vyznání z 978, což byla polovina tehdejšího počtu obyvatel vsi.

Židé se většinou zabývali podomním obchodem, obchodem se střižním zbožím, někteří jsou řezníci, prýmkaři, pekaři, vinopalníci a najdeme tu i trafikanta a učitele.

Po úplném zrovnoprávnění Židů s ostatním obyvatelstvem Rakousko-Uherské monarchie roce 1867, dochází k postupnému odchodu Židů do větších měst. V roce 1890 v Myslkovicích žilo již jen 71 osob židovského vyznání a v r. 1930 pouze 2 osoby.

Po zámku je v obci nejvýstavnější budovou jednopatrový dům lihovarníka Fischla, který stojí hned vedle zbytku lihovaru. Snadno jej nejdeme u Dolejšího rybníka. Lihovar s obytným domem postavil Žid Zikmund Doschl po r. 1800. Lihovar prosperoval a zaměstnával mnoho lidí z řad Židů, i místních sedláků, kteří prý líh vozili až do slunné Itálie, do Verony.

Na Fischlův lihovar přichází pohroma v podobě nedostatku vody, když mu vrchnost vypověděla dodávku vody z rybníka. Po marných pokusech zásobovat se vodou z vlastních studní, prodává lihovar majiteli panství, hraběti Vratislavovi a odchází z Myslkovic okolo r. 1890, což jenom urychlí odchod Židů z Myslkovic.

Pohromami, které významně poznamenaly židovskou obec, byla cholera, kterou do vsi zavlekli v r. 1866 pruští vojáci za prusko-rakouské války, a veliký požár v r. 1892, který zničil velkou část „Židovny“.

V r. 1939 podléhalo nacistickým rasovým zákonům 9 osob a těmi se historie Židů v Myslkovicích uzavírá.

Po Židech tu zůstal židovský hřbitov, který byl založen před r. 1750. Najdete ho severně za vsí, za fotbalovým hřištěm u lesa. Na hřbitově jsou barokní a klasicistní náhrobky. Hřbitov je udržován obcí a paní Novotnou.