Obec Myslkovice

Obec Myslkovice se nachází pět kilometrů severně od Soběslavi. V současné době zde žije 370 obyvatel, v katastru se nachází 170 čísel popisných, z čehož zhruba 40 slouží pouze k rekreaci. Obec je členem mikroregionu Soběslavsko, farností náleží pod obec Janov. K vybavenosti obce patří kromě úřadu také obchod se smíšeným zbožím, hospoda, zámek se sály pro kulturní využití, sportovní areál, nově vybudované dětské hřiště, sběrný dvůr, místní vodovod a podobně. Až na pár výjimek dojíždí většina obyvatel za prací do Soběslavi nebo Tábora. Základní školu navštěvuje většina dětí v Soběslavi.

O kulturní a sportovní dění se stará hned několik spolků a klubů. Tělovýchovná jednota Sokol sdružuje fotbalisty hrající okresní přebor. Sportovní areál umožňuje fotbalové a nohejbalové zápasy, je zde i hřiště pro děti, stejně jako u zámku a u pošty. Dobrovolní hasiči působí v obci už přes sto let, pořádají tradiční ples a přispívají na dětský den a karneval. Jsou také vítanou pomocí při brigádách pro obec, hasičských soutěží se však neúčastní. Aktivní jsou místní ženy, které připravují akce pro děti - pálení čarodějnic, dětský den, drakiáda, mikulášská besídka, cvičí společně aerobik a již 43 let organizují masopustní průvod obcí a maškarní merendu. Obec pravidelně chystá vítání občánků a posezení pro důchodce s hudbou. K dalším aktivitám vedení obce patří pořádání výstav různého zaměření a hudebních koncertů v zrekonstruovaném malém sále zámku. V zámeckém parku v rámci tradičního hudebního festivalu Kubešova Soběslav pravidelně zpestřuje druhé červencové sobotní odpoledne dechová kapela.

V obci funguje občanské sdružení Fotoklub Myslkovice, který vydává každoročně nástěnný kalendář a pořádá výstavy svých prací.

 

Z historie obce

Podle staré legendy byly Myslkovice osídleny již v 9. století kmenem, který vedl stařešina Myslek. Od něho pochází údajně i jméno obce.

První písemná zmínka se datuje v roce 1367. "23. ledna Jeniš a Oldřich spolu s pány Rožmberskými a Kunešem z Přehořova dali tolik platu, aby mohl v Soběslavi druhý vikář neb střídník chován býti," píše se v kronikách. V roce 1415 připojil majitel panství rytíř Boček svou pečeť pod protest proti upálení mistra Jana Husa. V roce 1653 generální komise vizitační uvádí 16 rolníků a chalupníků, z toho "2 rolníci na živnosti zkažený a jeden rolnický grunt pustý". Od dob Dvořeckých z Olbramovic, kteří ves s tvrzí vlastnili do roku 1613, se myslkovické panství rozlohou neměnilo.

V letech 1666 až 1703 byla stará tvrz přestavěna na zámek.

V Sommerově topografii se nacházejí údaje o hospodářských poměrech v Myslkovicích, Sedlečku a Roudné včetně Janova. "Platících daň je 1504, z toho 63 izraelských rodin. Živnostmi jsou: po jedné pekař, vinopalník, sládek, řezník, sklenář, draslář a kolář, dále pět výčepníků piva, tři bednáři, sedm podomních obchodníků, dva kamnáři, tři zámečníci, dva mlynáři, tři kováři, osm krejčích, devět ševců, tři truhláři, dva hrnčíři a 16 tkalců. Navíc jeden ranhojič a jedna porodní bába, oba z Myslkovic." Roku 1866 byla obec obsazena pruským vojskem. Kromě vyjedení přinesli vojáci také choleru. Roku 1877 koupil Myslkovice hrabě Wratislav z Mitrovic na Dírné a obec poprvé za 600 let přestala být sídlem vrchnosti. V roce 1948 byl majetek rodu zestátněn a po roce 1989 opět postupně vrácen, včetně zámku. V roce 2006 zámek obec od p. Wratislava odkoupila a postupně opravuje. 

Židé

První písemná zmínka o Židech v Myslkovicích je z r. 1706, kdy se uvádí, že zde již žili před rokem 1650. Soběslav měla výsadu od Petra Voka z r. 1594, že nemusela Židy ve městě trpět, a proto se Židé usazovali na okolních šlechtických statcích, jako byly Myslkovice, Tučapy či Přehořev.

Nejdříve si Židé v Myslkovicích stavěli domky okolo Dolejšího rybníka, ale později, když jejich počet stoupal, začali si stavět v západní části vsi, které se dodnes říká „Židovna“. Většina židovských domků je v přestavbách zachována dodnes.

Židovská obec se ustavila v druhé polovině 18.století. U Dolejšího rybníka byla postavena r. 1770 synagoga s připojeným rabínským domem, která sloužila svému účelu až do r. 1931 a pak byla ponechána svému osudu. Synagoga stávala na samém kraji rybníka, nyní zahrada domu č.65. Zpustlá synagoga byla zbořena r. 1963. Židovská škola je doložena již v r. 1730 (nynější č. 90). Škola byla v roce 1850 přemístěna do „Židoven“. Špitál stál jižně od Dolejšího rybníka. Židovské lázně pro časté požáry několikrát měnily místo.

Největší příliv Židů byl za Vratislavů, Wiederspergů a Neveklovských, tj. v letech 1733-1860.

V roce 1706 byly ve vsi 3 rodiny, ale již v roce 1783 je tu 35 rodin, tj. včetně dětí 163 osob, a to zde nejsou započítány svobodné dospělé ženy, ovdovělé osoby bez dětí, různí dědečkové a babičky, děvečky, služky a různí pomocníci.

V roce 1850 žilo v Myslkovicích již 65 rodin, celkem 474 osob židovského vyznání z 978, což byla polovina tehdejšího počtu obyvatel vsi.

Židé se většinou zabývali podomním obchodem, obchodem se střižním zbožím, někteří jsou řezníci, prýmkaři, pekaři, vinopalníci a najdeme tu i trafikanta a učitele.

Po úplném zrovnoprávnění Židů s ostatním obyvatelstvem Rakousko-Uherské monarchie roce 1867, dochází k postupnému odchodu Židů do větších měst. V roce 1890 v Myslkovicích žilo již jen 71 osob židovského vyznání a v r. 1930 pouze 2 osoby.

Po zámku je v obci nejvýstavnější budovou jednopatrový dům lihovarníka Fischla, který stojí hned vedle zbytku lihovaru. Snadno jej nejdeme u Dolejšího rybníka. Lihovar s obytným domem postavil Žid Zikmund Doschl po r. 1800. Lihovar prosperoval a zaměstnával mnoho lidí z řad Židů, i místních sedláků, kteří prý líh vozili až do slunné Itálie, do Verony.

Na Fischlův lihovar přichází pohroma v podobě nedostatku vody, když mu vrchnost vypověděla dodávku vody z rybníka. Po marných pokusech zásobovat se vodou z vlastních studní, prodává lihovar majiteli panství, hraběti Vratislavovi a odchází z Myslkovic okolo r. 1890, což jenom urychlí odchod Židů z Myslkovic.

Pohromy, které významně poznamenaly židovskou obec, byla cholera, kterou do vsi zavlekli v r. 1866 pruští vojáci za prusko-rakouské války a veliký požár v r. 1892, který zničil velkou část „Židovny“.

V r. 1939 podléhalo nacistickým rasovým zákonům 9 osob a těmi se historie Židů v Myslkovicích uzavírá.

Po Židech tu zůstal židovský hřbitov, který byl založen před r. 1750. Najdete ho severně za vsí, za fotbalovým hřištěm u lesa. Na hřbitově jsou barokní a klasicistní náhrobky. Hřbitov je udržován obcí a paní Novotnou.


  

 

 

Starosta obce: Jiří Vrhel

Tel.: +420 603 232 218

Místostarosta obce: Jiří Čermák

Tel.: +420 723 923 835

myslkovice@mybox.cz

úřední hodiny obecního úřadu:

pondělí: 8-12h, 17-20h

středa: 8-12h, 14-16h

pátek: 8-12h